Prostor pro reklamy: SEM!

Říjen 2016

Zima

17. října 2016 v 18:49
Zima je velmi neoblíbené roční období z mnoha a mnoha důvodů.
Ve vzduch tančí jakési bílé a neohrabané baletky, které se přisávají na všemožné objekty.
Nejčastější obětí se stává půda a "podzemní svět".
Baletky si po svém akrobatickém kousku zasluhují pořádný relax, vždyť také musely vynaložit veliké množství kuráže
a síly, aby prolétly temi rozličnými sférami.
To se ale nezamlouvá některým podzemním obyvatelům a podobně i obyvatelům, kteří chodí po půdě.
Vciťme se ale alespoň na chvilinku do jednoho neúnavného a puntíčkářského vrtače a dělníka, který si říká
krtek.
Je to snad jediný tvor, jenž ustavičně není spokojen se svým bydlem.
V noře, ho den co den zdraví sličné a svůdné baletky, ale už poněkud rozteklé, v obývacím pokoji mu vytvářejí doslovný aquapark.
krtek z těchto nápadnic není zrovna nejšťastnější, horší symbioza se vyskytuje snad jen u hominidů, kde roli hraje manželský pár a plaz pod názvem tchyně.
Proto si věčně balí kufry a vyvrtává si jiné obydlí, kde není žádný mokrý strop a podlaha,
paradoxně zemědělci a zahradníci z toho také nejsou nadšení a snaží se krtinců zbavit.
Jiný případ můžeme zaznamenat u kachen, jež vydírají kolemjdoucí, aby jim přispělí něčím do hladového žaludku.
Vra'tme se raději o pár veverčích stop výše.
Stromoví lordi čekají s otevřenou náručí, aby se na jejich rozvětvenou korunu usadila promrzlá straka se zlatým prstenem
či ty zmíněné sněhové vločky, jež páchají samé zlo a utrpení.
Jestliže se vločky zmocní rozevřených větví, mohou být obžalované za vznik omrzlin nebo za ztrátu
citu v rukou, v tom jsou narozdíl od malířů mistryně.
Vločky a jejich bratránek mráz dokážou společnými silami vytvořit ze stromů impozantní zimní podívanou.
Nejspíše jim v duchu vytýkáte, jací to jsou bezcitní ničemové a parazité.
Jistě, i sníh a mráz mají svá negativa i pozitiva, jenže je na potvoru, že převažují ty temné, postoj některých subjektiv
je ale opačný a paní zimu by mohli objímat i přes celou dobu ledovou.
Uf, raději se přesuňme k těm veselejším stránkám!
Mráz dělá divy, a toj ak na silnicích a chodnících, tak i na oknech malebných chaloupek,
oplývá ale i jinými dovednostmi, například vytáhnout plášť ze svého žoku a pokrýt jím osobní i nákladní vozidla.
Ten plášť nezahalí daný objekt ale znemožní majiteli přístup klíčemi k jakési dírce,
ten po několika marných pokusech hysterčí a kleje!
Mimo hominidů zažívají přeslazené období i naši zpěváčci.
Stejmě jako kachny žebrají potřebnou i nepotřebně potřebnou potravu z lidských hnízd.
Jiní zpěváci rozhýbají svůj líný zadek a vyletí si za exotickou krajinou,
není ojedinělé, kdyby je schramsl nějaký král zvířat či by se upekly jako dukátové buchtičky.
Než skončím, rád bych vám popsal ještě jednu delikatesu, jež zadarmo vaří pan mráz s ženou zimou.
Vyskytuje se na střechách obydlí, vykvétá ze spodní části vozidel a příležitostně zdobí lidský čenich.
Raději si šetřme míchu a běžme si užívat zimních radovánek na saních či lyžích nebo
venkovních aktivit s přáteli!

Bajvičky

17. října 2016 v 16:21
Podzim je překrásné období, kdy to v lese hýří barvami. Žluté listy, oranžové, i ještě zelené a červené.
Jaký je to třeba pěkný pohled z vrchu a kopce, když vidíte koruny žlutých stromů, míchající se s oranžovými, rudými atd.! Ó!
Nebo třeba takový modře vymalovaný pokoj, či záchodová místnost narůžovo. Jak originální, jééé!
Ale ne, tak třeba ještě ty barvičky můžeme spatřit v Lentilkách, a dalších p-otravinách.
A nebo takovej narozeninovej dort s marcipánama! Hmmm! A nebo taková ta hmota v malém kyblíčku! Ééé, děkuji, nechci...
Jo, a ještě mě napadá! Podívali jste dnes do chlebníku? Třeba tam skákají takoví ,,malí" zelení spongebobové!
No jo, tak teda vážně!
Barvy má snad každý rád, třeba taková ayahuasca nebo perník od babky Šlapky, ty vám ten svět vybarví, najednou, jakoby mávnutím kouzelného proutku, vidíte všude motýlky, kytičky, sluníčka apod. Sluníčkáři by mohli vyprávět!
Jojo, bajvičky, nejspíš také vidí někteří politici...

Uprchlická

12. října 2016 v 18:09
Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, trumpeta,
pojedeme do ghetta.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, héligón,
je tam no-go region.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, klávesy,
hulákaj jak na lesi.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák a buben
hází po nás kedluben.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, internet,
pojedeme radši zpět.

Šachy

11. října 2016 v 20:00 Básně
Černá, bílá dáma,
šachy to jsou hra,
a kdo maty dává,
tak ten vyhrává.

1. Černá, bílá dáma, šachy to jsou hra a ten malý pěšec, věc je záludná, tak si každý z nás na něj pozor dej, v dámu ho proměnit nenechej.
RE: Turnaj až na nás zavolá, kouzelnou sílu má, dnes tak jak zítra i za týden, náš tým je připraven. HEY!

2. Černá, bílá dáma, šachy to jsou hra a kdo maty dává, jen ten vyhrává. Soupeři, na nás si pozor dej, rychlá léčka a jseš ztracenej. RE: Dnes je ta nálada sváteční, pokřik zní vítězný,tisíce srdcí již hoří jít, tou vášní sportovní Hej!

3. Černá, bílá dáma, šachy to jsou hra a kdo maty dává, jen ten vyhrává. Soupeři, na nás si pozor dej, rychlá léčka a jseš ztracenej. RE: Dnes je ta nálada sváteční, pokřik zní vítězný, tisíce srdcí již hoří jít, tou vášní sportovní Hej!

4. Černá, bílá dáma, šachy to jsou hra a ten pěšec malý, věc je záludná, jen se s nim hochu nepárej, ostrým tahem šachy rozdávej.

5. Turnaj až na nás zavolá, kouzelnou sílu má, dnes tak jak zítra i za týden, náš tým je připraven. HEY!

Černá, bílá dáma, šachy to jsou hra a kdo maty dává, jen ten vyhrává. Soupeři, na nás si pozor dej, rychlá léčka a jseš ztracenej. RE: Dnes je ta nálada sváteční, pokřik zní vítězný, tisíce srdcí již hoří jít, tou vášní sportovní Hej!.

Báseň o Moravě

9. října 2016 v 20:39 Básně
Kdyby byla Morava jako je Česko,
Jó, tak poslala bych tě lodí směr Řecko.
Ale že je Morava malúčká,
vzala jsem si tohodle blbečka.

Kdyby byla Morava jako je Slezsko,
muselo by se zrušit veškerý Tesco.
Ale že je Morava malúčká,
vzala jsem si tohodle blbečka.

Kdyby byla Morava jako jsou Uhry,
všechny moje beďary by ihned ztuhly.
Ale že je Morava malúčká,
vzala jsem si tohodle blbečka.

Kdyby byla Morava jako je Polsko,
musela by se přejmenovat na Pšonsko.
Ale že je Morava malúčká,
vzala jsem si tohodle blbečka.

Kdyby byla Morava jako je Prusko,
bylo by mi z krále Viléma hned úzko.
Ale že je Morava malúčká,
vzala jsem si tohodle blbečka.

Život ve tmě

8. října 2016 v 20:19 Povídky
Každý to snad zná. Po večerní četbě knížky, či mžourání na židobednu (televizi) jste unaveni a chcete si lehnout. Venku buď svítí měsíc, či ne, ale to je jedno, a celý pokoj se zhasnutím žárovek v lustru č lampičky potemní. Chumláte se v peřině, hledáte nějakou vhodnou pozici na spaní. Na levý, či na pravý bok? Kašlu na to, lehnu si na břicho a dám hlavu pod polštář!
Zklidňujete dech, trochu funíte a zavíráte oči. Naposled se protáhnete a zívnete. Pššt. Uchem ještě zaslechnete projíždějící náklaďák, dovážející polská jablka rovnou do místního Tesca. Už ticho! naléháte. Bučení krávy a občasné štěkání psů vás už celkem dost rozhořčí. Zkoušíte to ignorovat, ale moc to nejde.
Za asi půl hodiny usnete... Chro, pšt, chro, pšt. Do místnosti dopadají jen mihotavé záblesky měsíčního světla a občas se prozáří stěna od odrazů světel aut.
Ještě i nějací cvrči zacvrčí...
Zrovna se vám zdál sen o ponících a říkáte si, že byste mohli otevřít oči.., jen nakrátko..Hned ráno zazvoním na Simonu a dám jí ty muffiny, fakt se mi povedly!...Ale vcelku těžko, najednou vám tělo ztuhne. Co to dopr- je? Nemůžu ničím hejbat!! říkáte si, ale jen v myšlenkách. Ze svého hlasu nemůžete vypravit ani hlásku. Pomoc! Zjišťujete, že můžete hýbat akorát palcem na levé noze. Snažíte se rozhýbávat, a trochu se uvolňujete, jenže...
Jenže pak na těle ucítíte takové ohmatávání, nebylo by to tak hrozné, kdyby nepronikalo jakoby přes vaše tělo, do duše.
A to už je opravdu nepříjemné.
Čekáte půl minuty, minutu, pořád vás ,,to" ošahává. Najednou, jako by se to stahovalo, KONEČNĚ otevřete oči.
Uvidíte opět stěny pokoje, okno, vaši fotku v 9 letech.
Uf, tak z tohohle se zejtra Simona zaručeně posere!, říkáte si a osoušíte si orosené čelo.
Koukete na hodiny- 02:50, ,,Bezvadný, ještě pět hodin budu muset strpět ten teror!-_-"
Vzdychnete a pokoušíte se opět usnout...Neuběhlo ani deset minut a už: Á, no do pr-, zas ten úchyl!" halekáte a snažíte
se rapidně hýbat levým palcem na noze. Za 20 sekund se vyprostíte z ,,úchylova" sevření. Vidíte opět pokoj, svou fotku a muffiny. Pro Gandalfa, tak tohle už ne, jdu si udělat kafe! Je pro vás ale nemožné vstát z postele, už sice vidíte, ale tělo máte ochromené. Za chvíli zříte siluetu. Chcete křičet, ale nejde to, vychází z vás pouze tlumené h, ch, k, g.
Šedý duch v jakémsi plášti, či spíše jen plášť bez obličeje, s vámi začne cloumat a přehazovat vás ze strany na stranu, ale vy máte nyní černo před očima.
Připadá vám ale, že spíš manipuluje s vaší duší, než tělem fyzickým.
Trvá to asi tři minuty, než se konečně můžete nadechnout.
Ihned, co to skončí, vyskočíte na nohy a předejdete další potenciální nepěkné zkušenosti s ,,úchylem".
Zhluboka vydechnete a mažete do kuchyně si uvařit kávu. Hodiny ukazují hororový čas 03:16. Hmm, pěkný, hlavně buď holka v klidu, už je to za tebou! Uklidňujete se. Bum, třísk, ozve se z vašeho pokoje nad vámi.
Situaci máte pevně pod kontrolou, nebo alespoň se snažíte, krevní tlak vám vystoupal o několik desítek výš, ruce a ramena se vám úplně odkrvily a vy, v chladu, přecházíte do předsíně.
Radši si vezmu to koště!, jdete po schodech, nahoru a opatrně. Z pokoje se ozývá divný, šelestivý zvuk.
Vrháte se do akce, pootevíráte dveře a spraží vás ledový vzduch. Právě se vám odpařil poslední hemoglobin...
Jdete naslepo, směrem k posteli a s vikingským hlasem mohutně zaburácíte: UŽ TĚ NECHCI VIDĚT, TY ZMRDE, TÁHNI ODTUD! A přitom mácháte koštětem, jako afektovaná uklízečka. Asi pět minut toto činíte, až otevřete oči, opatrně se rozhlédnete kolem dokola a u pracovního stolu není nikdo jiný než Šlupka, váš pes. Zrovna požírá muffiny, v krabici nezůstal žádný a všude jsou drobky.
No, Šlupko, to si snad děláš regraci? Tos mě teda fakt pěkně nasral, všechny mafiny sou pryč a já si myslela, že si ten démon!
Šlupka vůbec nechápe a svýma uhrančivýma, nevinnýma očima se dívá na vás, s vyčítavým pohledem, čeho jste se to dopustila.
Jdete spát do vedlejšího pokoje, Šlupku si vemete do postele a čekáte na ráno...

Ráno, 07:55h

SMS: Ahoj Simono, prosím tě, chtěla jsem se ti omluvit, žádný mafiny nemám, sežral je pes. Tečka.

Jak jsem se patlal s hudbou

7. října 2016 v 18:29 kecičky
Zrovna jsem z odkazu jedné blogerky našel stránku, která překonvertovává hudbu ze 440 Hz na 432 Hz.
Co jsem četl, tak ta hudba o frekvenci 432 Hz by měla být zdravější a harmoničtější než ta původní, co slyšíme v rádiu, videoklipech atd.
Tak jsem si tedy překonvertoval jako první Game of Thrones a ihned se mi rozkmitaly ,,motýlci v břiše", poslouchá se to o dost líp.
Pak jsem tam hodil Courtyard Apocalypse od A. Desplat (HP 8. část), spustil jsem a místy slyším takové podivné skřeky, soundtrack sice běží dál, ale pořád takové podivné kvákání, tak jsem si myslel, že je to nějaký gif na stránce.
Tak jsem to tedy zavřel ale pořád jako nějaká zmutovaná žába to tam křičelo. Pak jsem si spustil tu původní o 440 Hz, a skřeky bohužel pocházely odtud. Jak smutné.
No, ale mám v plánu nějaké umístit na ,,Jůťůb", už se těším, až tam bude třeba ofik Game of Thrones 432 Hz a u toho statisíce zhlédnutí, leč to je asi naivní, moc lidí o téhle frekvenci neví a nezajímá je to, nebo by si tu hudbu, kdyby zdroj stránek znali, překonvertovali sami. No, tak aspoň uvádím odkaz: conversion-tool.com.
Teď zkusím ještě překonvičkovat Crusaders of Light, to bude epika!

Dělání

2. října 2016 v 11:59 | lilymerlik |  Básně
Když máš zuby ztichlé,
když máš potíže,
tak si vezmi rychle,
něco ze spíže.

Sežer třeba chleba,
špatnej není sleď,
hlad se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.

Běhání, běhání,
všechny prdy zahání,
běhání, běhání
je lék.(2x)
Mějte se famfárově! Pýs. :D