Prostor pro reklamy: SEM!

Leden 2014

V nouzi poznáš přítele

17. ledna 2014 v 21:09 | lilymerlik |  Povídky
Oblaky prosvicovala jasná zlatá koule a na zem se snášela jedna slza za druhou.
V dutině mohutného buku se krčil jakýsi černý tvor s velmi huňatým ohonem.
,,Jak přežiji tohle příšerné krápání, vždyť se mi promočí kožíšek a ouška mi zvlhnou, tudíž se nachladím!"
To tam naříkala dospělá zoufalá veverka.
Zahleděla se dolů na trávu ozdobenou kulatými perlami a hlasitě vzdychala nad prázdným žaludkem.
V tu ránu běžela s pytlem kolem liška, zastavila nedaleko stromu, kde seděla veveřice a zavětřila.
,,Hmm, copak to cítím za pach?"
Veverka sebou škubla a šup do své bezpečné nory.
,,Čichám masíčko, o a jak libovoučké!" prohlásila kmotra, vytasila drápy jako rytíř šavli a opatrně šplhala po stromu.
Chudinka veverka se mezitím ve stísněné chvíli zamaskovala jehličím a listy.
,,Můj instinkt mi radí, že tu přebývá svačina, mňam!" oblízla se a s opatrností šplhala po stromovém kolosu.
Tato liška ale postrádala mazanosti, kterou disponovala naše kamarádka.
Promýšlela s jistým broukem, jenž si opodál dopřával k obědu stromovou kůru plán.
Liška se těšila, až opět probudí své chuťové pohárky a vsunula pravou tlapku do nory.
,,Do toho, nandej jí to!"
Chroust bojovně zacvakal kusadly, zakoulel kukadlama a vrhl se na zlomyslnou lišku.
Zakousl se do kmotřiny srsti, až to zasvědělo.
,,Co je to za nadpřirozenou sílu, to bolí, odpal ty neřáde!"
Chroust v pravou chvíli unikl od liščích spárů a střemhlav narazil do veverčiny komory a přistál v husté postýlce listí.
Liška kopala, klela a upalovala pryč, nejraději by se vypařila.
Veverka slíbila chroustu pořádný dlabanec stromové kůry a brouk ji naoplátku prozradil plácek, kde si vyhledá něco na zub.
Veverka si až do zimy vystačila s pořádným lupem ořechů, jenž po sobě zanechala liška.

Noc a tajemná zjevení

14. ledna 2014 v 18:04 | lilymerlik
To, čeho se většina z nás bojí, co nám nahání strach, to, co zobrazuje naše nějděsivější představy v tom nejbělejším světle
...tedy...v té nejčernější tmě!
(Uf, vyznívám jako ten chlap co odříkává tu znělku na začátku legendárního krimiseriálu Kobra 11.)
V noci se zjevují různé druhy a poddruhy rozličných příšer.
Mezi nejznámější a nejpříšernější patří: smrtka vysoká, červotoč nábytkonič, upír ostrozubý, škvor a jeho bratránek šváb
záprdkový, tchyně masitohubá a učebnice fyziky a matematiky!
Ale ty poslední dva zmíněné pojmy jsou horší než kombinace všech příšer a strašidláků, které jsem jmenoval.
Abych tu nemanipuloval s vašimi počty uloženými ve věčně přesmaženém květáku, tak toho tedy nechejme!
Tyto příšery se shlukují na tom nejtemnějším koutě vašeho domu, kam vás za žádných okolností nenapadne vkročit.
Jsou totiž velmi mazané, ve dne splývají s okolím a jsou takřka neviditelné.
V noci předpokládají, že vaše přesezená pr zadek zůstane poslušně válet v posteli a že vás za žádné
situace nenapadne vejít z bezpečné pokojové místnosti.
V noci, jako na potvoru, jejich dokonalost se skrývat ale pomine a zbělají, zežloutnou a někteří i ZFIALOVÍ!
(Z toho mám bobky už i já..Brrr!)
Pokud dojde k tomu, že vstanete a vejdete z vaší místnosti, zpanikaří a jsou natěsněné vedle sebe jako sardinky, občas to nějaký zástupce rodu duchovitých nevydrží a schová se pod stůl anebo hůř, pod postel.
Jejím cílem není vás vylekat ale co nejrychleji zahnout kramle a zmizet.
Často toto zmizení doprovází nějaký zvuk, tož třeba chrastící klíče, zahoukání, shrnování a zatahování žaluzií,
dusání a v ojedinělých případech i smutná hra na klavír a nepříjemný falešný zpěv, nejlepší vzor je duch Protiva z knihy HP)
Univerzální obrana proti těmto nadpřirozeným jevům je světlo, tím je nadobro zničíte.
Berte si příklad z Harryho, jak ve třetím kouzelnickém ročníku použil zaklínadlo Expecto Patronum.
Divy dokáže i obyčejná svítilna a nemusíte přitom budit otrávené sousedy.
Jenže co když vám došla baterie?!
Pokud vás to napadlo dřív něž mě, tak existuje ještě sloveso: rozvítit vypínač.
Pokud tata varianta není k dispozici, zbývá nám trochu rozhýbat kostru (což ale přitahuje smrtky).
Jemně a tiše, plazte se, mávejte rukama, zhluboka dýchejte.
Nebo může posloužit hrneček na zachycení "dušiček".
Dovnitř nasypte hrst psího žrádla a budou se jako rozzuření vlci přít o to, aby si pěkně pošmákly.
Jestliže vám ani tato varianta nepomůže, nechte je být a jděte se konečně naučit tu fyziku nebo se napít vody.
Mějte se famfárově! Pýs. :D