Prostor pro reklamy: SEM!

Září 2013

Důmyslný plán/III

9. září 2013 v 19:49 | lilymerlik |  Potkanice Merli a Artu
Ouha!!!
Páchnoucí ponožky spadly spolu s Artuškou přímo směrem dolů...
Ve stejnou chvíli se páníčkovi rozsypalo žrádlo, škubl sebou a Merlinka si to namířila z půl druhého metru
na podlahu, hotové domino!
,,Co to bylo za hřmot?" tázal se Merlinky vylekaným hlasem.
Merlinka jen zavrtěla hlavičkou a něco si pro sebe zamrmlala.
,,A celý ten plán stál za starou bačkoru!" dupla si pacičkou a snažila si vylít vztek tím,
že převrátila košíček dnem vzhůru.
V tu chvíli si ale uvědomila, co jí pověděla Artuška a málem se rozplakala...

,,Pamatuj, jsme nejlepší kámošky a nic nás nerozdělí!"

,,To se nesmí stát, to se nesmí stát!" bědovala si Merlinka a bojovně potlačila slzy.
Páníček odvrátil pohled od Merlinky, obrátil se na patě a tu si plánoval cestičku
za tím bílým neposedným klubkem.
Merlinka změnila svůj melancholický názor a vmžiku vymyslela náhradní plán, plán B.
Artuška zaregistrovala pach a těžké kroky svého vůdce a jako mladá pštrosice zdrhla
za mrazničku, kde se schovala do těžko přístupné díry.
Merlinka sebejistě předběhla nejvyššího vůdce smečky a jako tank mu zatarasila
vchod do kuchtírny.
,,Co si myslíš, ty tlusťoučká kryso?" zeptal se směšným hlasem páníček a hlasitě se zasmál.
Artuška už tomu moc nedávala naději, co může tak malý tvor jako je Merlinka
zmoct proti obru člověku?
Vždyť je o dvacet hlav větší a jeho mozek je výkonější!
,,Naděje umírá poslední!" připomněla si tuto moudrou myšlenku a vyčkávala
co její kámoška provede.
,,Jdi mi z cesty, hloupounká kryso!, chci se podívat co Artuška vyvedla!"
,,Sys!!!" zasyčel páníček na nebojácnou Merlinku, která se ani podruhé nedala vyvést z míry.
Počkala, až páníček přendá rovnováhu z jedné nohy na druhou
a jestli neprokoukne její mazanost.
Inu, stalo se tak...
,,Nechám toho buzerování a normálně jí překročím!" řekl si páníček a tak i udělal.
Merlinka uvolnila své svěrače ve chvíli, kdy byl páníček blízko jejího řitního otvoru
a pustila žlutooranžovou tekutinu ven ze svěho těla.
,,Ááá, taková úleva!" lahodila si Merlinka.
Pro páníčka to zase taková úleva nebyla, pod rychle stékající tekutinou mu uklouzly nohy
a jako smažený řízek se místo na oleji
"smažil" na Merlinčině moči.
Artuška to všechno pozorovola a chechtala se tak bouřlivě, že jí zbytek oslintané okurky vypadl z pusinky.
Páníček na mazanost Merlinky doplatil, její moč byla tak lepkavá,
že se nedokázal postavit na ruce, natož na nohy...
Merlinka zmerčila svou družku Artušku, vzájemně se očichaly
a v mozku si přemítly snad už poslední plán, který jim prostě a jednoduše musel vyjít!
,,Umíš skákat?" zeptala se nejstě Artuška Merlinky.
,,Jasně!" prokázala Merlinka odvahu a skočila na židli.
,,Naše vítězství je jen a jen ve tvých rukou, Merli, věřím že to dokážeš
a že si tímto činem upevníme své postavení v kleci.
,,Neboj, zvládnu to a omlouvám se ti za ty kousance na břiše!"
hodila po Artušce omluvný pohled.
,,To nic nebylo, náhodou se mi to líbilo!" usmála se Artuška a pohlédly si na dlouhý okamžik do očí.
Artuška na ní spiklenecky mrkla, Merlinka odvrátila pohled
a zaměřila svůj lovecký instinkt na housku,
jenž nehybně odpočívala na topení.
,,Do toho!" povzbuzovala Artuška Merlinku.
Merlinka se na ní naposledy odhodlaně podívala a hypnotizovala tvrdou makovou housku.
Odrazila nožky, packy dopředu, zádíčka prohnutá a houska v tla-
Ach ne!, páníček se z okovů moči přece jen odebral!
,,Čapni to!" upozornila Artuška Merlinku.
V tu ránu Artuška kousla páníčka do palce u nohy aby ho na chviličku zdržela.
,,Jáúúú!!!" vyjekl páníček tak silně, až se celý panelák otřásl v základech.
,,Ááá, jo mám to!!!"
Merlinka tlačila housku pod tlakem svých horních a dolních zubů,
seskočila dolů na koberec a pelášila rychle do klícky, aby měla pro sebe víc než Artuška...
Merlinka obešla svou ještě teplou loužičku, aby se z ní nakonec nestal hip-hopér.
,,Jen počkej, ty černochu, já tě doženu!" zaskřípala zuby naštvaně Artuška a
jako kůň klusala za lakomou Merlinkou.
A páníček?
Ten si dodnes ofoukává paleček u nohy a myje se čtyřikrát denně...

KONEC












Důmyslný plán/ II

2. září 2013 v 16:09 | lilymerlik |  Potkanice Merli a Artu
V tu ránu uchopí páníček kliku a připevní napáječku krysáčkům do klece...
,,Víš, co máš dělat?!" ptá se Artuška ve chvíli, kdy Merlinka odťapkává z kuchyně.
,,O mě neměj strach, dokážu si poradit v každičké situaci!" přesvědčuje Artušku.
,,Tak dobře, je na tebe spolehnutí!" povzbuzuje Merlinčino sebevědomí.
,,Od toho jsou přece kamarádky, ne?" zahleděla se do Artuščiných bojovných očí.
Artuška přiběhla k Merlince a navzájem se počichaly.
,,Tak běž, honem!" vyzývá Merlinku a přiběhne opět ke stolu, kde se posilní zbytky okurek, co tu zbyly od předvčerejška.
,,Tak hurá, už to pasuje!"celý červený odvrací pohled od klece a vykročí si to rázným krokem do kuchyně...
Ale v tu chvíli...
,,No Merlinko, ťuťuťu, pojď ke mně!" zamlaská a vyčkává až k němu Merlinka přiběhne.
Merlinka neváhala ani vteřinu, hop a přitulila se s otevřenou náručí k páníčkovi.
,,Počkej, dám ti žrádlo, ty potvůrko jedna!" zasměje se a otevře víko s krmením pro hlodavce(lépe řečeno: hladovce)
V okamžiku vyleze páníčkovi na rameno a mozkem vyšle Artušce radioaktivní signál.
Artunka odposlouchá Merlinčino znamení a šupetopresto podniká lov na tvrdou makovou housku.
Za mlada, to byly časy, potkanice lezly po zdi nahoru a zezadu je drželo teplé topení, takže nemohly spadnout a ani
jim nemohl přichladnout zadeček...
Teď už nejsou nejmladší a ani nejhubenější, tak musí zkoušet dál a dál tu samou metodu.
Artuška má vůbec to štěstí, že ze židle vedlo na koberec oblečení (páníček bordelář)
Využila toho a jako správný šplhoun šplhala po páchnoucích fuseklích až nahoru na židli, kde ji utěšovala představa,
že si může pořádně vydechnout.
Ouha!!!
Páchnoucí ponožky spadly spolu s Artuškou přímo směrem dolů...
TO BE CONTINUED
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

Mějte se famfárově! Pýs. :D