•Otravní rozdávačí re-klam: SEM!!!!

Po bitvě - 1.část

7. srpna 2017 v 17:34 |  Harry Potter - Fan Fiction
Avada kedavra! ozvalo se z Voldemortových úst, leč vzápětí se kletba obrátila proti němu.
Na chvíl jakoby se zastavil čas, vše bylo v klidu a zpomalené. Harry se díval zpříma na toho, kdo se ho celý život snažil zabít a neváhal k tomu užít jakékoliv prostředky. Viděl jak se z Voldemorta odtrhávají kousky pláště a rázem celé jeho tělo a ztrácejí a rozplývají se ve větru.
Ten okamžik byl neuvěřitelný, za několik vteřin zbyla z Voldemorta jen sorta prachu, jež se úplně rozplynula.
Harry stál několik dlouhých minut na místě, vstřebávající tuto dosud nepochopitelnou skutečnost.
Najednou se mraky roztrhaly a celé nebe se rozjasnilo a Slunce svítilo jako čerstvě vytažené oplatky.
Bradavice byly plné raněných a žel i mrtvých. Madame Pomfreyová dělala co mohla, léčila smrtelná zranění jako škrábance. Horacio Křiklan seděl na lavici a bavil se s Aberforthem Brumbálem, společně popíjeli čaj.
Molly Weasleyová se objímala s Ginny. Bill Weasley a George zase vzpomínali na Freda. Kousek od nich Seamus Finnagan vtipkoval s Deanem a Lenkou Láskorádovou.
Po asi dvou hodinách vešel Harry do Velké Síně, viděl jak se všichni baví, utěšují a snaží se vzpomínat hlavně na to dobré.
První si jej všimla Cho, s níž vyměnil usměvavý pohled. Vzpomněl si jak ve čtvrtém ročníku při pohledu na ni se mu hned rozzbušilo srdce.
Zdáli viděl objímající se Hermionu s Ronem. Přisedl si k nim a usmál se. Dvojice se též usmála a pak se všichni objali.
,,Voldemort je poražen' pronesl Harry s ledovým klidem. ,Co ho pohřbít u Vrby Mlátičky?' navrhl Ron.
Harry se rozesmál a odvětil ,,Zbyl z něj jen prach, dáme jej do nějaké sklenice a zakopeme velmi hluboko''.
 

Kam jdeš?

9. března 2017 v 20:46
Malá, sedmiletá, Anička si hraje v pokoji s mašinkou a je štěstím bez sebe. Naráz vstoupí do místnosti maminka a vytahuje ze skříně bundu. Dceři to nedá a ptá se:
,,Kam jdeš?"
Dceři oznámí: ,,Áňo, jedu teď do obchodu koupit nějaké jídlo a pak se stavím za babičkou, jo? Nedělej žádné vylomeniny, dej nažrat potkanům a v osm spát, jo?" ,,Tak jo!" vysloví v zápalu hry.
Venku lije jako z konve a za hodinu se stmívá. ,,Vrátím se pozdě večer, asi v 10 h!" ,,Dobře!" odvětí a otevře klec s potkany.
Maminka si bere deštník a ještě políbí Aničku. ,,Ahoj Ančo, večeře je na stole a udělej, co jsem ti řekla, pa!" Bouchne dveřmi. ,,Čau mamko!" prohlásí ještě skrz dveře.
A je sama doma.
Má dva potkany a ty ji snad v nejhorším ochrání. Venku za oknem se to hemží blesky a občas udeří dost burácivý hrom, až malá Anička sebou trhne.
V obýváku běží televizka, zrovna tam vystupuje Halina Pawlovská s reklamou na bio jogurt z Moravy, děsivý cirkus začíná, a to ještě není ani šest hodin!
Hodiny ukazují 17:27.
Kouzelná školka už sice skončila ale zrovna dávají na Čt2 pořad o Burundi. Anička je totiž na svůj věk celkem vyspělá a tak jí dětské pořady, mimo Kouzelné školky, moc netáhnou.
V břichu má vyhládlo, a tak si ze skříně vezme Hořické trubičky. Sedne si na křeslo a zaujatě poslouchá projev jistého Marka Mrkvičky, jenž líčí zážitky s obyvateli exotické země jménem Burundi.
Tik, tak, tik, tak. Dokument končí. Anička se podívá na hodiny, jež ukazují dvě minuty před sedmou.
V tu ránu celou místnost oslní světlo, blesk byl tak pronikavý, že místnost vypadala skoro jak v nirváně.
Anička strne v němém úžasu. ,,Tý vogo, kdyby to viděla mamka!" ,A nyní se můž- pšk- e t -pšk -it na doku - pššš- ní po - pššššš - blbrblbr...o Hitle -pšk- vi. ,,Ááááááá" zařve Anička a utíká do pokoje za potkany.
Anička si rozsvící v pokoji a touží si přečíst knížku O krtečkovi. Vystrašenou ji uklidní až zachumlaní potkani v dece. ,,Jé, čau, potkánci" Potkany má ráda, nejlepší kamarádi, i když jí už rozkusali plyšového medvídka, několik kabelů atd.
Blik, cvak!
Žárovka začne podivně poblikávat, škr-škr, televize vydává také divné zvuky, jde to slyšet i v Aniččině pokoji.
Špuk! Televize začala zrnět, žárovky se napůl druhé sekundy rozsvícejí a vypínají. Anička je už strachy skoro bez sebe.
,,Určitě přijdou bubáci!" mumlá si pro sebe.
Přetáhne přes sebe deku a pohladí potkany. Frnk! Elektřina se vypla naplno...

II. episoda

Krysáci

5. března 2017 v 19:59
Co dělám předtím, než jdu spát? No, tak asi jako skoro každý mám strach ze tmy, tak si zapnu lampičku, jejíž výdrž je tak 4 týdny +-. Když dojdou baterky, tak je průser. Musím si pak nějaké vyndat třebas z GPS atd..Jéj...No, a pak mám ještě strach ze spánkový paralýzy. To mě zachrání přesun klece, jíž obývají krysáci, z chodby do pokoje. Kupodivu, i když někdy dost vřískaj a dělajů čurbes, tak (většinou) usnu a nevadí mi to. Celkem má na mě vliv i měsíc a jeho svit, to se mi pak i líp usíná.
Balzám na duši je třeba pak silný vítr nebo bouřka. Blesky, které rozesvětlí celou místnost a epické burácení hromů :D...
To vše mě vlastně uklidňuje a pomáhá se vypořádat s nástrahami tmy.
No, ale než usnu, tak to trvá třeba i půl hodiny, když jsou aktivní šikmoocí sousedé pod námi, tak to vynásobte dvěmi...:) Počítání oveček také není nějak moc efektní. Ale jak jsem řekl, tak mi pomáhá ta lampička plus krysáci, pokud teda nevedou sestrovražednou rvačku o kus chleba,.. :D
 


Březen

1. března 2017 v 13:59 | lilymerlik
Ta dnes jsme měli jen 2 h. To by nebylo tak divné, kdybychom neměli od deseti do 1140(šupr, index! :D). Němčinu a matematiku. Plán zněl tak, že pojedu autobusem v půl deváté(žel žádný pozdější nestaví...) a ve školním prostředí se tak ocitnu v 9 h. No jo, tak jsem teda spal, v pokoji jsem měl krysy(domácí) a chrupal jsem až do 7:50 - Ha, budík!, vypl jsem, 8:00 - Ho, opět budík. Změna plánu, pojedu v 11:00 ! Jo! To bych ale nebyl já, kdybych vstal o ,kousek" později. Zdál se mi zrovna bizarní sen o tom, jak jsem vydal na Youtube asi 20 videí, a jak jsem byl na pláži u moře, v (!) Čechách! A v tu ránu, Hóoooooong!!!!!(Ne, to není mantra.. :D), zvenku se ozvala ,krásná siréna", a já v polospánku vydedukoval, že už je asi 12h, 1. středa v měsíci! Skvělý, no, tak to asi do školy už nepůjdem... Zkouška sirén, zkouška sirén, právě proběhla zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén...-_- :D

Potkani a info

28. února 2017 v 16:29 |  Potkanice Šlupka a Ňufka
A když už jsme u těch potkanů, dneska jsem jim do víčka nalil vodu a do toho ovesné vločky. Pochutnali si dobře, ale voda byla i 20 cm od víčka :D Přes noc je mívám u sebe v pokoji, protože se bojím, že mě stihne nějaká spánková paralýza a proto mě jakž takž chrání :)
Dneska mi Ňufka kousala nehet a ještě lízala prst, ten jejich gumový jazyk, to je fakt něco! Prostě v těch malých hnátičkách drží prst a kousaj, teď když píšu, kouše mi ještě do prstů u nohy...:D Je to zlatíčko. Šlupka zase žere ve skřini chleba.

Šlupi krade

28. února 2017 v 16:05 |  Potkanice Šlupka a Ňufka
Záznam toho, jak Šlupka krade rohlík a drze si ho bere pod gauč :D

SONK

28. února 2017 v 15:39 |  kecičky
A je to tu! Ahoj, už jsem tu dlouho nebyl, to ale nevadí, dneska jsem se díval na svůj 6 let starý blog a úplně mě omámila ta stará atmosféra, energie tam, jak jsem ještě kdysi v 11 letech psal blog. Jaká nostalgie :D Všude se to hemžilo různými animkami, soutěžema, jako je SONC atd. :D Napadlo mě, co takhle vytvořit nějakou tu soutěž? Napadlo mě, třeba vybrat vaše oblíbené kapely a bandy, které by teda soupeřily mezi sebou.
Vyberu asi tak 10 kapel, od každého jednu, samozřejmě. A ten, který vyhraje, získá diplom, animaci své oblíbené kapely, či reklamku na můj blog. Tak uvidím. Pište do komentářů, díky!

Zima

17. října 2016 v 18:49
Zima je velmi neoblíbené roční období z mnoha a mnoha důvodů.
Ve vzduch tančí jakési bílé a neohrabané baletky, které se přisávají na všemožné objekty.
Nejčastější obětí se stává půda a "podzemní svět".
Baletky si po svém akrobatickém kousku zasluhují pořádný relax, vždyť také musely vynaložit veliké množství kuráže
a síly, aby prolétly temi rozličnými sférami.
To se ale nezamlouvá některým podzemním obyvatelům a podobně i obyvatelům, kteří chodí po půdě.
Vciťme se ale alespoň na chvilinku do jednoho neúnavného a puntíčkářského vrtače a dělníka, který si říká
krtek.
Je to snad jediný tvor, jenž ustavičně není spokojen se svým bydlem.
V noře, ho den co den zdraví sličné a svůdné baletky, ale už poněkud rozteklé, v obývacím pokoji mu vytvářejí doslovný aquapark.
krtek z těchto nápadnic není zrovna nejšťastnější, horší symbioza se vyskytuje snad jen u hominidů, kde roli hraje manželský pár a plaz pod názvem tchyně.
Proto si věčně balí kufry a vyvrtává si jiné obydlí, kde není žádný mokrý strop a podlaha,
paradoxně zemědělci a zahradníci z toho také nejsou nadšení a snaží se krtinců zbavit.
Jiný případ můžeme zaznamenat u kachen, jež vydírají kolemjdoucí, aby jim přispělí něčím do hladového žaludku.
Vra'tme se raději o pár veverčích stop výše.
Stromoví lordi čekají s otevřenou náručí, aby se na jejich rozvětvenou korunu usadila promrzlá straka se zlatým prstenem
či ty zmíněné sněhové vločky, jež páchají samé zlo a utrpení.
Jestliže se vločky zmocní rozevřených větví, mohou být obžalované za vznik omrzlin nebo za ztrátu
citu v rukou, v tom jsou narozdíl od malířů mistryně.
Vločky a jejich bratránek mráz dokážou společnými silami vytvořit ze stromů impozantní zimní podívanou.
Nejspíše jim v duchu vytýkáte, jací to jsou bezcitní ničemové a parazité.
Jistě, i sníh a mráz mají svá negativa i pozitiva, jenže je na potvoru, že převažují ty temné, postoj některých subjektiv
je ale opačný a paní zimu by mohli objímat i přes celou dobu ledovou.
Uf, raději se přesuňme k těm veselejším stránkám!
Mráz dělá divy, a toj ak na silnicích a chodnících, tak i na oknech malebných chaloupek,
oplývá ale i jinými dovednostmi, například vytáhnout plášť ze svého žoku a pokrýt jím osobní i nákladní vozidla.
Ten plášť nezahalí daný objekt ale znemožní majiteli přístup klíčemi k jakési dírce,
ten po několika marných pokusech hysterčí a kleje!
Mimo hominidů zažívají přeslazené období i naši zpěváčci.
Stejmě jako kachny žebrají potřebnou i nepotřebně potřebnou potravu z lidských hnízd.
Jiní zpěváci rozhýbají svůj líný zadek a vyletí si za exotickou krajinou,
není ojedinělé, kdyby je schramsl nějaký král zvířat či by se upekly jako dukátové buchtičky.
Než skončím, rád bych vám popsal ještě jednu delikatesu, jež zadarmo vaří pan mráz s ženou zimou.
Vyskytuje se na střechách obydlí, vykvétá ze spodní části vozidel a příležitostně zdobí lidský čenich.
Raději si šetřme míchu a běžme si užívat zimních radovánek na saních či lyžích nebo
venkovních aktivit s přáteli!

Bajvičky

17. října 2016 v 16:21
Podzim je překrásné období, kdy to v lese hýří barvami. Žluté listy, oranžové, i ještě zelené a červené.
Jaký je to třeba pěkný pohled z vrchu a kopce, když vidíte koruny žlutých stromů, míchající se s oranžovými, rudými atd.! Ó!
Nebo třeba takový modře vymalovaný pokoj, či záchodová místnost narůžovo. Jak originální, jééé!
Ale ne, tak třeba ještě ty barvičky můžeme spatřit v Lentilkách, a dalších p-otravinách.
A nebo takovej narozeninovej dort s marcipánama! Hmmm! A nebo taková ta hmota v malém kyblíčku! Ééé, děkuji, nechci...
Jo, a ještě mě napadá! Podívali jste dnes do chlebníku? Třeba tam skákají takoví ,,malí" zelení spongebobové!
No jo, tak teda vážně!
Barvy má snad každý rád, třeba taková ayahuasca nebo perník od babky Šlapky, ty vám ten svět vybarví, najednou, jakoby mávnutím kouzelného proutku, vidíte všude motýlky, kytičky, sluníčka apod. Sluníčkáři by mohli vyprávět!
Jojo, bajvičky, nejspíš také vidí někteří politici...

Uprchlická

12. října 2016 v 18:09
Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, trumpeta,
pojedeme do ghetta.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, héligón,
je tam no-go region.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, klávesy,
hulákaj jak na lesi.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák a buben
hází po nás kedluben.

Ententýna, mandolína,
pojedeme do Kolína,
pistol, pepřák, internet,
pojedeme radši zpět.

Kam dál

Mějte se famfárově!